Většina z nás se na Svět knihy dostane jen na jeden den, ačkoli se najdou šťastlivci, kteří si najdou čas na celý jeho čtyřdenní program. Jak si tedy tento svátek knih užít co nejvíc?
- Doporučuji vyrazit včas a na veletrh jít co nejdříve, nejlépe hned po otvírací době. V areálu ještě nebude tolik lidí, nemusíte u stánků tolik čekat a vzduch není tak vydýchaný jako odpoledne.
- Na cestu si vezměte nějakou rozečtenou knížku, ať se navnadíte – žádná skripta nebo učení!
- Podívejte se na program předem a naplánujte si, na jaké akce se chcete určitě podívat. Na akci přijďte trochu dřív, ať na vás vyjde židle a na chvíli ulevíte nohám.
- Nechte si dost času na projití stánků jednotlivých nakladatelů, knihkupců, prodejců – je toho tady opravdu hodně. Nakupovat doporučuji spíš až ke konci, ať s sebou celý den nevláčíte kila nakoupených knih.
- Nestyďte se a pusťte se s obsluhou stánků do řeči – jsou to v 99 % nadšení lidé, kteří tam jsou od toho. Rádi poradí, vysvětlí i si jen popovídají. Často pak samozřejmě nabídnou různé propagační materiály jako bonus :)
- Nechte to náhodě. Někdy se vyplatí nechat se unést momentální náladou a mimo naplánovaný program se nechat vtáhnout na nějakou akci nebo besedu, která vás náhodou zaujme.
- Na cestu domů si vezměte další časopisy, ediční plány, knížky zdarma – ať si ještě doma trochu ten zážitek prodloužíte.
- A vezměte si dostatek peněz v hotovosti :)
A ještě pár konkrétních zážitků a postřehů bez ladu a skladu z mé čtvrteční návštěvy:
- Dorazila jsem kolem 10. hodiny a už se to tu začínalo pěkné zaplňovat, bylo tu také hodně dětí a škol.
- Tradičně velké fronty a spousta lidí byla u stánku Albatrosu a Euromedie, jinak ale všude byli lidé trpěliví, takže žádné strkanice.
- Krásný stánek má Host a úžasný je také hlavní stánek #ReadNordic.
- Pořídila jsem hlavně knížky pro děti, které jsem měla v merku už delší dobu a pak knihu Umění rozhovoru o konci života od organizace Cesta domů. Musela jsem se ale hrozně držet, abych nekoupila půlku produkce některých nakladatelství – zejména u Albatrosu, Paseky, Hostu, Knihy Zlín a antikvariátu :)
- Musím říct, že v Audiolibrix a ve vydavatelství audioknih OneHotBook jsou neuvěřitelní sympaťáci. Dokonce jsem rovnou na veletrhu domluvila spolupráci a dostala hned první CD na recenzi :)
- Povedená akce, na kterou jsem se dostala, bylo předávání výročních cen Mladé fronty, které moderoval a hudbou a zpěvem doprovázel Jan Burian.
- Bohužel už jsem nestihla Katju Kettu, musela jsem zpět na autobus, ale i tak jsem toho měla plné nohy a tašku.
Tak zase za rok a vy, kdo tam teprve míříte, si to pořádně užijte!
Já normálně přemýšlím, že si tam příští rok zajedu a někde přespím, abych si mohla tenhle „svátek“ užít všechny čtyři dny :) Úplně jsi mě na ten zítřek navnadila :)
To by bylo úplně ideální, ale 4 dny by mi asi doma neprošly :) Tak doufám, že si to dnes pořádně užiješ a nebudou tam milióny lidí.
So všetkým súhlasím až na jednu vec. Najmenej ľudí je tam po piatej večer a v nedeľu. Naviac v nedeľu som sem tam zahliadla ešte väčšie zľavy, než dni predtým. Takže kto ide vyslovene po nákupoch, tak hodina-dve pred zatvorením je najlepší čas.
Inak by ale bola škoda ísť na veľtrh iba kvôli nákupom, pretože ten program je tak úžasný, že presne ako píšeš, oplatí sa niekam zablúdiť a nechať sa vtiahnuť na zaujímavú akciu. A že ich tento rok bolo! :D
Tak to je přínosný komentář, díky za tipy, kdy je tam nejmíň lidí. Příště asi pojedu v neděli, davy mi nedělají dobře :)
Byla jsem tam v sobotu, v největší tlačenici – problém totiž je, že jsem cílila na besedu s Gaarderem, kterého jsem chtěla bezpodmínečně vidět. Takže bez výběru… Ale neděle jsou určitě dobré pro návštěvu (i když to tam někdy působí až „mrtvě“).
A souhlasím, lidé u stánků jsou skvělí. Podle mě tradičně vedou u Knihy Zlín, kde se nejvíc dávají sami do řeči a nabízejí, vychvalují, přemlouvají (velmi účinně :D).
Já právě kdysi byla taky v sobotu a to už jen tak opakovat nebudu – to jedině, že by přijel někdy Haruki Murakami :) Tentokrát ten čtvrtek byl docela fajn, lidí tak akorát jen s občasnou frontou. A skvělí lidé byli také u Paseky, Albatrosu, Hostu, Cesty domů, České televize – vlastně všude, kde jsem se zastavila.