Jednou bych ráda pracovala v knihovně a jednou z možných cest (a poslední dobou se zdá i že nezbytných) je mít knihovnické vzdělání. Já se letos přihlásila na bakalářský obor Informační studia a knihovnictví na UISK v Praze.
Jde o kombinované studium, které probíhá přibližně jednou za 3 týdny. Přijímací zkoušky jsou zde jen jednokolové a probíhají formou ústního pohovoru. Dříve se dělal i písemný test, ale v současné době stačí jen odevzdat stručný životopis, motivační dopis a seznam prostudované oborové literatury a absolvovat rozhovor před komisí.
U ústní zkoušky se zjišťuje motivace ke studiu oboru informační studia a knihovnictví. Uchazeč předkládá motivační dopis (rozsah cca A4), kde uvede svou motivaci ke studiu oboru informační studia a kniihovnictví, svou představu o přínosu studia pro něj, dosavadní zkušenosti s oblastí, kterou hodlá formou studia blíže popsat. Uvést může podle svého uvážení i informace o předchozím studiu, osobní připravenosti ke splnění požadavků studia případně jakékoli další skutečnosti, které považuje za významné pro to, aby byl mezi studenty UISK vybrán. Posuzována je věcná část textu, motivace, ale i stylistické kompetence uchazeče. Motivační dopis musí být předložen v českém jazyce. Dále předkládá seznam základní prostudované odborné literatury, může být i článková. Doporučuje vybírat studijní literaturu z aktuální produkce.
(Zdroj: http://uisk.ff.cuni.cz/cs/uchazec/prijimaci-rizeni-bc-mgr/)
Příprava na zkoušku
V únoru jsem podala přihlášku a pak čekala na přidělený termín zkoušek. Věděla jsem orientačně, že to bude někdy na začátku června, takže jsem si naplánovala, že zhruba měsíc předem se začnu věnovat přípravě.
Na začátku května jsem si tedy udělala plán četby literatury, zaregistrovala se do větší knihovny v Mladé Boleslavi a vybrala a postahovala články, které mě zaujaly. Na kurzu nám doporučovali zhruba 10-15 zdrojů, které nás opravdu zajímají – zaměřit se na kvalitu, ne kvantitu. Dobré tipy k jednotlivým oborům a předmětům dostanete právě na přípravném kurzu, který každý rok na fakultě pořádají. Motivační dopis a životopis jsem psala 2 dny před zkouškou a poslední článek ze svého seznamu dočítala v autobuse cestou na zkoušku – klasika :).
Více informací o přípravném kurzu v článku Zážitky z přípravného kurzu.
Můj Den D
Ve zvacím dopise byl začátek zkoušky naplánován na 9 hodin, ale týden předem přišel email s informací, že prezence probíhá až do 10. Dorazila jsem tedy beze spěchu přibližně v půl desáté, na místě byly zavřené dveře s koulí, na nich papír se seznamem lidí a všude kolem na chodbě i v přilehlé místnosti postávali a posedávali nervózní uchazeči. Ptám se jedné slečny, jak to tam probíhá a kde probíhá prezence. „Támhle v těch dveřích“. Ok, jdu tam a zaťukám. „Ale neťukej tam!“. Bezva, takže trapas hned od začátku. Jeden ze zkoušejících vyjde ven. „Ehm, já jdu tady na ty přijímačky.“ :) Naštěstí je v pohodě a v klidu mi ukáže papír na dveřích, ať se tam napíšu, že si nás pak postupně zavolají. Toť celá prezence. Takže paráda, půjdu předposlední zhruba za 3 hodiny.
Půjčím si od někoho tužku, kterou jsem zapomněla, zapíšu se a vyrazím naproti do večerky koupit si vlastní propisku, kdyby něco. Vytáhnu Kindle a začnu číst, ale víc mě baví pozorovat a poslouchat ostatní. Jsou tam zájemci o prezenční i kombinované studium – studenti, co právě odmaturovali, lidi z praxe, zasloužilá maminka 4 dětí nebo kluk, co chce přestoupit z VŠE. Někdo je hodně nervózní, někdo sebevědomý. S postupujícím časem začíná šířit panika. Dávají prý čím dál méně bodů, už jsou unavení a nepříjemní. To se naštěstí nepotvrdilo.
Průběh pohovoru
Na začátku odevzdáte svoje materiály, ukážete občanský průkaz a podepíšete se. V komisi sedí 3-4 lidé z fakulty, jeden z nich dělá písemný zápis.
Nejdříve se mě ptají na motivaci ke studiu, proč se tam hlásím. Tady máte čas zhruba 5 minut mluvit o tom, co vás k tomu vede, a proč myslíte, že by vás měli vzít :). Pokud je něco zaujme víc nebo narazí na něco v životopise, ptají se.
Pak následuje druhá důležitá část, na které hodně lidí troskotá – odborná literatura. Většinou vyberou 2-3 články z vašeho seznamu a chtějí vědět něco z obsahu nebo jeho hlavní vyznění. Nejdou moc dopodrobna, ale určitě byste měli vědět, co jste četli, a dokázat o daných zdrojích mluvit. Pak na chvilku odejdete za dveře, oni se poradí a zavolají vás zpět. Oznámí vám bodové hodnocení, což ještě není rozhodnutí o přijetí, ale alespoň trochu víte, jak jste si vedli.
Můj seznam literatury ke stažení – je to opravdu jen pro představu, vytvořte si vlastní podle toho, co vás zajímá
Celkem můžete získat 100 bodů (50 za motivační část a 50 za literaturu). Jako minimum pro přijetí musíte získat alespoň 50 bodů. Já měla celkem 90 bodů (45 a 45), což považuji za velký úspěch. V průběhu dne se občas někdo výsledkem pochlubil a pohybovalo se to většinou od 60 do 80 bodů, nejmíň jsem zaslechla 55, ale někteří prostě raději beze slova odešli :)
Tipy, jak uspět u zkoušky
Na základě přípravného kurzu a vlastní zkušenosti jsem dala dohromady pár rad, jak zvýšit šanci na přijetí
- Pečlivě si vyberte oborovou literaturu – cca 15 článků a monografií, které vás opravdu zajímají. Pokud chcete jednou pracovat v knihovně pro děti, bude seznam vypadat jinak, než když se zajímáte o knihovědu, nebo pokud se chcete zaměřit na nová média.
- Dejte si práci s formální úpravou všech dokumentů. Sjednoťte vizuální styl životopisu, motivačního dopisu a seznamu literatury.
- Pro seznam zdrojů použijte nějaký citační manager. Bude to mít jednotný formát a u komise to ocení.
- Před zkouškou si svůj seznam ještě jednou projděte a zkontrolujte, že o každém článku něco víte a dokážete říct, o čem to bylo. Stačí hlavní myšlenky.
- Projděte si studijní plán, abyste věděli, co jdete studovat. Měli byste znát i přesný název oboru, programu, ústavu, apod.
- Vyzkoušejte si motivační část doma nanečisto. Nejlépe před zrcadlem a nahlas. Nebo poproste někoho blízkého, aby si to poslechl. Nebudete mít potom před komisí takovou trému.
- Hezky, ale pohodlně se oblečte. Může se vám stát, že budete čekat půl dne na svou chvilku jako já.
- Buďte nadšení, oni budou taky.
Klidně mě v komentářích doplňte, opravte nebo se podělte o svou zkušenost. A všem, kdo se také někam hlásí, držím palce!
Update: Nakonec jsem byla oficiálně přijata. Na kombinované studium brali 40 lidí ze 70 a k přijetí nakonec stačilo získat 55 bodů. Nicméně jsem nakonec na školu nenastoupila a vybrala si jen roční rekvalifikační kurz Knihovník v Plzni.
Vidím, že to chodí všude podobně :) Ten seznam rad mi připadá jako velmi rozumný. Tedy já letos dělala přijímačky na magisterskou sociologii a měla jsem i písemná kola, která rozhodují víc, ale ústní asi dost podobné. To dlouhé čekání je klasika a já se nikdy nemůžu rozhodnout, jestli mě to štve (ti vystresovaní lidi mě vždycky taky rozhodí), nebo mě to naopak celkem baví (všude jsem byla se spolužáky nebo kamarády, takže to byla trochu i společenská záležitost). Ale myslím, že nikde se tě vyučující na přijímačkách nesnaží shodit a vždycky jsou velmi korektní (aspoň na UK to tak funguje určitě), a to je základ.
Takže gratuluju ke skvělému výsledku! A doufám, že ti studium přinese to, co si od něho slibuješ – a ideálně ne jenom potřebný titul, ale i nějaké ty užitečné a zajímavé věci :)
Díky moc. A ty už víš, jak jsi dopadla? Jinak čekání mi zas tak nevadilo, právě jsem se docela bavila. Ale vzpomněla jsem si na své předchozí studium na VŠE a 5 let různých čekání – na zápis, na zkoušku, na index, na studijní. Pořád někde ve frontě na chodbě a to už by se mi moc znovu zažívat nechtělo :)
Lidi v komisi byli fajn, určitě se nesnaží nikoho potopit.
Tak držím palce, ať se na magistra dostaneš!
Podle počtu bodů bych měla být přijatá, i když rozhodnutí o přijetí ještě nepadlo, takže to nemám oficiálně :)
Jo, čekání po chodbách vejšky prostě má svoje kouzlo :D ale občas už je to otravné.
Studuju knihovnictví v Opavě, tak mě hned nadpis zaujal. Gratuluji ke skvělému výsledku, snad tě studium bude bavit. :) U nás jsme všichni knihomolové, ale brzy jsme zjistili, že 80 % učiva vůbec o knihách není. :) Abych mohla mít nějakou literaturu, tak jsem si musela brát předměty z jiných oborů, ale nestěžuji si. Je to zajímavé, dá se zjistit i spoustu podnětných informací a snad i bude nějaká ta šance se do knihovny dostat. U nás je pěkné heslo: Jak se dostanete do knihovny, tak jste tam do důchodu a od důchodu do smrti, takže prý najít místo je dost těžké.
Díky moc. Ještě uvidím, jestli se tam dostanu a zda vůbec nastoupím. Vypadá to, že se možná dostanu na rekvalifikační kurz. Ten trvá jen rok a asi by to bylo trochu schůdnější než další 3 roky studia. Jinak obor jako takový vypadá hodně zajímavě, takový mix technických předmětů, knihovnictví a maličko historie a knihovědy. S místy v knihovně je to bohužel špatné, navíc když nejsi z Prahy nebo jiného většího města.